Santander
část I. - cesta, jeskyně Altamira
Po návštěvě leteckého muzea v Madridu se přesunuji zpět na letiště, kde mám objednané auto. Na parkovišti půjčoven nikdo, mimo u Firefly (low cost značka Hertze). Následuje čekání 60 min ve frontě, problémy s kartou (CitiBank platbu jistiny vyhodnocuje jako defraudaci..) plus nějaké další drobnosti. Více bych k tomu snad ani radši nepsal..
Z letiště odjíždím o 1.5 hod později oproti předpokladu. Trasu na sever Španělska do Santanderu volím bez placených úseků (zároveň je nejkratší), i tak mě čeká přes 400 km. Nedaleko od Madridu začínají hory, dálnice A1 "vyšplhá" do nadmořské výšky až 1444 m.n.m, časem registruji také odbočku do lyžařského střediska "La Pinilla" - kdo by to čekal, že..
Nightwish v autě vyhrává "o 106", cesta ubíhá relativně rychle. Stejně jako minulý rok kolem Malagy, i zde potkávám u dálnice Osborne bull - stojícího velkého černého býka :) Dříve snad reklama na alkohol, dnes jeden z nepsaných symbolů země.
V Burgosu na jednom kruháku pro změnu ještěra - účel neznám, asi umění. Kromě toho ale tady končí dálnice, začíná se pomalu stmívat, jsem něco málo za půlkou. Zbývá 80 km po lepší "okrsce" N627 a 100 km po dálnici A67. Do Santanderu přijíždím v půl jedenácté večer za deště a teploty 8'C. Kdeže je azuro a 25'C jako v Madridu, je jasné, že plavky cestují zbytečně..
Ráno je oblačno s přetrvávajícím deštěm, předpověď dává ale jistou naději na zlepšení odpoledne. Nemám kam pospíchat, u McD dávám snídani a kafe. Poté jedu obhlédnout nedaleké místní letiště. Létá sem totiž také Ryanair z Londýna a Charleroi (Bruselu), což může být zajímavé do budoucna. Především proto, že nedávno byla avizována nová linka Praha - Charleroi. Takže už jenom vyčkat na správný okamžik a cenu, a hurá na rodinnou návštěvu Moji :)
Mám dva body pro dnešní den: jeskyně Altmira (UNESCO) a přírodní park Cabarceno. Otázkou zůstává pořadí. Po porovnání otevírací doby se rozhoduji nejdříve pro park (to se později ukazuje jako špatná volba). Parque de Cabarceno je hlavní cíl na území Španělska na této tour, věnuje se mu následující dva díly cestopisu, proto si dovolím ho nyní přeskočit a posunout se do pozdně odpoledních hodin.
Lokalita, kde se Altamira nachází, je vzdálena necelou hodinu jízdy autem od parku. Z toho odjíždím v 18 h v domění, že vše bude ok. Bohužel není, i v květnu je zájem tak velký (což jsem podcenil), že po příchodu k (otevřené) pokladně si můžu akorát přečíst, že kapacita pro dnešní den je naplněna. To znamená, že originál 18.500 let staré malby neuvidím.
Dostávám alespoň cenu útěchy v podobě gratis vstupenky do muzea (otevřené a přístupné bez omezení během otevírací doby), kde je postavena replika části jeskyně včetně maleb.
Na zpáteční cestě do Santanderu zastavuji na nákup, západ slunce na městské pláži (tady jsem měl v úmyslu vykoupat se) stíhám tak tak. Projití města jako takového nechám na příště.