Madrid
část II. - centrum města
Do centra města, přesněji řečeno k ubytovatelce Aně (AIRBNB) mi cesta trvá asi 45 min. Za single jízdenku Barajas - Delicias platím 2 EUR. Kupovat multi se mi nevyplatí, na celý pobyt v Madridu mi budou stačit 3 jízdenky. Jediné co bych v této souvislosti zmínil, že je nutné míti cash, platba kartou v automatu je sice možná, ale až od částky 5 EUR.
Ubytování odpovídá popisu a mým potřebám (kromě postele nepotřebuji nic). Zcela určitě je řádově lepší, než u jistého indiána při již zmíněném návratu z Kanárských ostrovů před několika lety.. K dispozici je i vlastní koupelna s WC. Po několika desítkách hodin strávených v letadle moje kroky logicky směřují do sprchy :)
Kolem 18 hod se vydávám na procházku do centra. Cestou se zastavuji v jenom místním bufetu na první neleteckou stravu :) - čerstvě udělaný kebab, k pití plechovka Fanty. Za 4.5 EUR dostatečná, dobrá a sytá večeře.
Cíle jsou dva, klasicky pohledy a zkusit najít hospodu v níž jsme při našem posledním pobytu čekali na změnu času (letní/zimní). Nebo alespoň nějaké body toho večera.. Největší železniční stanice Madridu Puerta de Atocha to ale není.
První se daří bez větších problémů, druhý už ne. Víc hlav víc ví, jedna na to nestačí, vzdávám to a procházím se náhodně uličkami. V Calle Leon oceňuji zaprášenou výlohu hospody (nebo restaurace) se starými lahvemi piva. Pilsner Urquell se stříbrnou zátkou a etiketou devadesátých let minulého století chybět nemůže.
Na konci stejné ulice, na zdi hotelu Vincci Soho, je k vidění 19 m velký, 125 kg vážící mlok, poskládaný z 4200 CD.
Abych zamířil do putyky, mi přijde zbytečně brzo, stále je na co koukat a světla pro focení je také dost.
Nedaleko fontány s Neptunem mě zaujme dům se sochami stojícími na balkónech :)
S postupujícím časem padá i slunce k obozu. Já pro změnu zanedlouho zapadám do hospody, která se mi líbí od pohledu, uvnitř tak akorát lidí, to vypadá dobře. To ještě netušim, že se postupně zaplní k nehnutí. Beru volný flek u pultu, co nejdále od puštěných TV. Výběr piva je dostatečný, mnoho z nich ale v lahvi, tak objednávám místní točené.
Minutu od minuty atmosféra a počet lidí houstne. Jakožto netypický čech nezajímajíc se o hokej ani fotbal, mi až posléze dochází, že dnešní večer se hraje semifinále Champions League, konkrétně Chelsea vs. Atletico Madrid.. Tím se vysvěluje i červenobílé tričko u některých lidí, s pro mě nechápavým nápisem Azerbajan vpředu - taky ale numusím rozumět všemu :)
V průběhu zápasu občas někdo nakoukne z ulice na aktuální stav, jako např. pouliční prodejce klobouků, brýlí a možná i dalšího. Zajímavější, než zápas samotný, je (pro mě určitě) sledovat chování lidu, obzvláště je-li gólová situace.
První branku sice inkasuje Madrid, ale vyhrál 3:1 - naštěstí - kvůli zdraví některých jedinců (hrozba infarktu), ale i hospody samotné. Nedokážu si představit co by nastalo v případě opačném, protože to co jsem po dobu zápasu zažil neumim popsat. Společné foto s nejaktivnějším fanouškem a křiklounem večera nelze opomenout :)