Skotsko 2012 - ostrov Barra
Barra, letiště (BRR/EGPR) - (2/2)
Letiště Barra
Letiště je samozřejmě atrakcí ostrova č. 1 :) Na každé přistání / odlet dorazí někdo z místních obyvatel. Většinou někoho čekají nebo naopak doprovází nebo se přijdou podívat jen tak.
Přistání je trochu jiné, než je člověk zvyklý, to určitě, ale zase až tak něco extra rozdílného to není - možná trochu tvrdší a hlučnější. Přirovnal bych to asi jako rychlejší jízdu autem po šotolinové cestě. Akorát že v tomto případě se přejíždějí mušle, voda a "varhánky" z písku. Poté následuje rolování k jediné budově široko-daleko tvořící terminál, věž, restauraci, garáž pro hasiče a údržbu - vše v jednom :)
Letadlo zůstává na dráze, tedy na pláži :) Než pasažéři vystoupí a další nastoupí nebo ev. přistoupí, tak se pilně vyplňují "papíry".. Letadlo zde moc dlouho nezůstává, protože ještě pokračuje na další ostrov. Nicméně to není takový časový cirkus jako v Karibiku na ostrově Saba, kde se narozdíl od tohoto místa nevypínají ani motory :)
Skotové mi připadali trochu nervózní, ale díky již zmíněnému štábu ZDF v tom měli trochu chaos, takže jsem odhodil batoh a začal fotit z nejrůznějších úhlů a míst. Bylo mi jasné, že normálně by to nešlo ani náhodou. Po chvíli, ani nevím odkud, ke mě někdo dorazil a vnutil mi reflexní vestu. Tím jsem se stal v jejich očích členem štábu a bylo to bez problémů.
Takže se podařila i takováto fotka "tváří v tvář", opravdu z pár metrů, během začátku rolování na pokračovacím letu, kterou bych jinak asi neměl šanci vůbec pořídit.
Pak se stala věc nevídaná, přijel modrý Ford Tranzit, do kterého se mi podařilo vnutit. Resp. jsem se slušně zeptal zvukaře, zda se můžu "přifařit", souhlasně kývnul, tak moje místo bylo v mžiku na rezervní pneumatice uvitř vozu. Bylo to trochu naknop, protože si natáčeli "odjezd od terminálu" a samozřejmě chtěli stihnout i odlet.
Na můj vkus a asi i na vkus kameramana jsme byli ale relativně daleko. On na tom byl asi o fous lépe. Já se svým objektivem jsem neměl šanci. Nehledě na to, že se mi podařilo během jízdy poměrně slušně přenastavit na foťáku co šlo, E/V hodně do mínusu počínaje :(
Letadlo je při troše štěstí možné vyměnit za "lodičku". Pak se naskýtá takovýto až kýčovitý pohled :)
Po odletu letadla jsme se pěšmo vydali k rukávu, kde si kameraman dotáčel nějaké detaily. Že slušně foukalo se nezapře..
Jak je patrné, tak jsou zde také dvě cedule. Jedna se schematickým znázorněním letiště, včetně rozmístění jednotlivých drah. Ve skutečnosti byste je hledali asi těžko, celá zátoka/pláž je jedna velká VPD :) Druhá je informačně-varovná, myslím, že s textem jednoduchým a srozumitelným - překladu netřeba.
Protože mě štáb ZDF pomohl, tak jsem po návratu k budově a vrácení jejich vesty pomohl jim a po domluvě zahrál na kameru skutečné nefalšované divadlo - "vášnivého spottera" fotografující odlet. Že tam už žádné letadlo dobře 20 min nebylo je asi jasné.. Doufám, že to ve finále nepoužijí, ale kdyby přeci a někdy v budoucnosti jste dokument viděli, tak vzpomeňte, že to všechno bylo trochu jinak :)
Když už jsem zmínil VPD a značení, tak tady si můžete udělat představu, jak to v reálu vypadá - zde konkrétně dráha 15/33. Stopy z odletu jsou patrné, šířka RWY? Libovolná..
Asi po hodině se letadlo vrátilo, štáb jel natáčet přistání. Tentokrát již bez mé účasti. Já to měl z "pevniny" a bez dlouhého objektivu, který jsem sebou vůbec v UK neměl.
Po příletu došlo na interview s posádkou (některé lidi vyzpovídali v mezičase čekání před příletem). Pak jsem potkal kapitána v budově terminálu, kde si koupil oběd - opět typický - studená plněná bageta. To jsem měl každý den..
Po pár minutách se začalo odbavovat. Měl jsem drobný problém, nechtěli mě pustit do letadla s mojí batožinou, že je to prý velké a těžké. Můj argument, že to je ok a v Glasgow to nikomu nevadilo neobsál. Takže ho dokonce "hodili" do X-ray a pak to jeden týpek donesl do letadla.. Tudíž batoh cestoval úplně na stejném místě, akorát s tím rozdílem, že v Glasgow jsem si ho tam dal sám při nástupu :)
Úplně jsem zapoměl zmínit, že během mého několika desítek minut trvajícího pobytu na ostrově jsem se logicky pohyboval bez batohu. Nejdříve byl na pláži, poté v "hale". Nebudu ho nosit na zádech, když "lítám" jenom okolo ne? Což vzbudilo asi mírný rozruch, leč se k němu z těch pár cestujících ani pracovníků letiště nikdo nehlásil. Už asi viděli budovu v oblacích, nevim. Nicméně když jsem se vrátil, tak už tam nebyl, ale během chvilky se ukázalo, že ho "uklidili" pod stolek, kde probíhá odbavování..
Během nastupování mě odchytil štáb ještě jednou, zřejmě jsem byl dobrý herec (jak pravil p. Peterka ve filmové klasice "Jáchyme, hoď ho do stroje!" - zřejmě dobrý oddíl..). Ano tušíte správně, následovalo divadlo č. 2 :) Již nastoupení pasažéři pak na mě koukali, jak na filmovou star.. I usedl jsem na své sedadlo vedle asi 85-ti leté paní v černém svátečním kostýmku, která patrně letěla jenom něco vybavit do "města". Kopilotka už čekala, aby za mnou zavřela dveře a jenom se smála. Asi v ten okamžik ji došlo, že napatřim ke štábu a jsem jeden z těch "bláznů", kteří toto místo musí zažít na vlastní kůži :)
Barra - Glasgow
Po vzletu z RWY33 následoval pravou zatáčkou kurz zpátky do vnitrozemí.. Jeden z posledních pohledů na unikátní letiště Barra v celé své kráse. A teď mi řekněte, kde ty 3 dráhy jsou..
A opět několik obrázků bez komentáře.
Inverkip, chvíli před levou zatáčkou a finálním přiblížením.
O pár hodin později na stejném místě zpátky na letišti v Glasgow. Mezitím se i zde udělalo "azuro".
Ostrov by si jistě zasloužil pobyt alespoň na 2 dny, ale neměl jsem na to časovou kapacitu :( Tak pohledem na pilotku tento příběh a povídání končí. Přestože to byla cesta velmi krátká v řádu hodin, tak jsem za ni rád a nelituji jediné vynaložené koruny, za kterou by se asi nechalo v last minute nabídce pořídit možná týden u moře. Tak to prostě je, někdo má rád vdolky, jiný zase holky. U dalších trip reportů naviděnou!