Karibik 2012 - Loterie Farm | Sv. Martin (St. Martin, St. Maarten)
Fly Zone Extreme
Přírodní rezervace (snad na soukromém pozemku) o rozloze uctihodných 55 ha s mnohaletou tradicí. V dolní části se nachází park a vlastní farma. Součástí je také restaurace a možnost ubytování v několika stylových stano-bungalovech rozmístěných kolem bazénu. Celé je to pojato v hodně přírodním stylu.
Hlavní atrakcí je ovšem FZX (Fly Zone Extreme), což vřele doporučuji. Je to sice z kategorie lehce adrenalinových sportů, ale opravdu to stojí za to. Eva úplně výšku a obecně tuto kategorii nemusí, ale přesto se jí to líbilo a hodnotila to jako jeden z nejlepších zážitků našeho pobytu.
Co jsem chtěl, tak to jsem věděl, ale i s ohledem k dalším podobným nabízeným aktivitám to nebylo úplně jasné. A ani jsem to nikde dopředu nevypátral. Dnes to již vim, takže volba je jasná Extreme. Je sice nejdražší - 55 EUR na osobu nebo ekvivalent v USD (zde neplatí kurs 1:1, ale aktuální). Platili jsme hotově 288 USD, ale platba kartou byla taky možná.
Ještě jedna informace pro potenciální zájemce této atrakce: provádí se pouze 3x denně (10:00, 12:00 a 14:00 hod) a nelze si ji objednat nebo zaregistrovat dopředu. V plné sezoně bývá prý dost obsazeno.
Konečně se dostávám k tomu o co jde. Nevím jak to nejjednoduššeji a nejvýstižněji popsat, zkrátka takové mega lanové centrum - ježdění po lanech mezi stromy, chození ve výškách, přesun na žebříkách, ... Z fotek to bude snad jasné.
Na úvod je provedeno pečlivé upnutí do horolezeckého uvázu - sedáku s dvěma karabinami a kladkou a také vyfasujete rukavici.
Následně je celá skupinka zájemců-odvážlivců odvezena na korbě nákladního auta kousek pod vrchol Pic Paradis.
Začíná se ve "startovní" pergole, z které by za dobrého počasí byl slušný výhled. My to štěstí neměli, tak alespoň jedna z mála společných foto.
Po krátkém seznámení a vysvětlení se jde rovnou na věc. Vtipně se začíná na krátkém "testovacím" úseku. Přistání do stromu.. Kromě pár míst a okamžiků se od této chvíle noha zemského povrchu 2 hod nedotkne :)
Sice jsem to nezmínil, ale je jasné, že po celou dobu jste plně jištěni a vždy min. na jedné karabině nebo kladce "visíte".
Délka lan a překonávané vzdálenosti a výšky se postupně zvětšují. Někteří pohybově nadaní si to užívají po svém..
Postupně dojde i na žebříky a mosty. Krásně je zde patrný systém střídajících se "segmentů zábradlí", aby vždy jedna karabina zůstala přicvaklá na laně.
Chvílemi je i čas na "odpočinek". Jak vypadá provaz2 (na druhou), provaz na provaze nebo si tomu říkejte jak chcete, předvádí trenérka a rozhodčí moderní gymnastiky :) Doufám, že se tak tento prvek nazývá.
Poslední dvě lana jsou skutečné perly. Nechci šířit bludy, ale mám zafixováno v hlavě něco o délce 300 m a výšce 20 m, ale na tom nezáleží. Tady se nejen nebrzdí, ale z důvodu bezpečnosti před popálením "jede" ruka na kladce. Na začátek je člověk ještě průvodcem roztlačen.
Kdo dělá blbosti nebo málo váží, nedojede.. A když nedojede, tak zafunguje uchopový reflex nebo taky ne a je slyšet zoufalý křik instruktora "BREAK, BREAK" během následné jízdy zpět.. V každém případě následuje doručkovaní, otázkou je pouze odkud. Já dojel, hi :)
Závěrečné foto i s naším průvodem-instruktorem Luisem. Celá atrakce trvala 2 hod, přestože směřujete jenom dolů, tak na zádech nezůstane nitka suchá. Na konci je po "odstrojení" k dispozici čistá ledová obyčejná voda. A jak si ji člověk váží.. Jak by to všechno vypadalo, kdyby bylo azuro a ne pod mrakem, je velkou neznámou.
Za vznik toho "dílu" patří dík Karlovi, který poskytl fotografie. Já také nějaké měl, než jsem o ně následně přišel..