Česky | English

Karibik 2012 - platba zálohy ubytování (3/3)

ČESKÁ POŠTA

Když už jsem byl tak úspěšný a v "centru dění P6", tak si říkám: vemu to rovnou na poštu, každá menší pobočka = další možné riziko. OK, směr Česká pošta. Rovnou jdu do patra, kde nikdo není (přeci jen je tam méně důchodců a ostatních, kteří nechtějí jít pár schodů nahoru a dolů). Znám to jak své boty, přes toto patro jsem procházel chodbou k výtahu do 4. nebo 5. patra (už přesně nevim). Vždyť to (tato budova) byla několik dobrých let v minulém tisíciletí moje základna :) Mířím tedy k volnému okénku a chci koupit od opravdu mladé slečny speciální obálku nutnou pro cenné psaní - jak jsem se dozvěděl na internetu. Kouká a neví, volá "Máňo, jaké to jsou obálky?". Posílá mě o 3 okénka vedle. Jdu tam, znovu říkám co potřebuji (jako debil, protože to muselo být slyšet, ale ať je to jasné). Starší paní bere desky, listuje a vytahuje poslední obálku. Poté volá na Frantu: "co to stojí - 7 nebo 9 Kč?". Říkám, že 7 Kč, to Franta i vzápětí potvrdí. Dávám ji přesně 7 Kc, děkuji a říkám, že za 5 min jsem u ní. Na to praví, že pokud to je do zahraničí, tak musim do přízemí, tam jsou "na to" (cenná psaní) zařízeni.

Automaticky jdu ke stojánku, vytahuji adresu Veroniky, jak jsme si ji vzájemně odsouhlasili a začnu psát na obálku. Samozřejmě jsem trubka a PSČ jsem začal psát původní, tedy 97052, místo domluveného 97150. Naštěstí jsem si toho všiml jěště relativně včas a sice prasecky, ale přepsal jsem "0" na "1" a zbytek dopsal správně. Proti mě na stojánku jsou dvě paní, jedna ruska, druha češka (asi nějaká jejich koštěmetka) a česko-rusky se dohadují nad nějakou červenou složenkou, strojově vyplněnou a řeší (pro ně) neřesitelný problém snad s nějakým chybějícím písmenem nebo co. Moc to nesleduji, ale každopádně jsem se musel pousmát. Já před sebou obálku z kousku igelitu bez jakéhokoliv okénka, kam by šlo nebo se mělo psát. A tak jsem tam někam napsal adresu, jak jsem uznal, že by to asi tak mohlo být.. Pro jistotu jsem si nechal místo ještě pro jeden řádek dole, kdyby bylo potřeba něco dopsat při podání - naštěstí nebylo.

Vytahuji z peněženky peníze a odpočítávám 8x 50 USD :) Vkládám hotovost do obálky, podepisuji ji, znova kontroluji a zalepuji. Pak si říkám, že by to možná chtělo něco jako podací lístek, pro ten si dojdu a cvicně jej vyplním. Když je vše řádně hotovo, tak se ubírám na konec té nejdelší fronty (jak jinak, stojím zpátky v přízemí). Čekám, čekam, otevírá se 3. okénko, výrazně se to zrychluje a už na mě přichází řada. Právě k tomu nově otevřenému, opět s nějakou slečnou..

Obálku předávám, slečna ji přebírá. Vytahuje školní sešit A5, nalistuje patřičný "wizard" s popisem co je potřeba udělat, vyplnit, nalepit a já nevim co ještě. Začne ťukat do "kompijůtru" a říká, že ji to "nějak" nebere, asi špatné PSČ. Moc tomu nevěnuji pozornost, volá na prochazejícího Pavla. Ten se otočí, nakloní nad ní a oba koukají na obrazovku. Načež mu říká, že ji toto PSČ prostě Slovensko nebere, Pavel říká na půl nahlas, že je určitě špatně. Teď pro změnu koukám já a jenom ze mě vypadne "jaké Slovensko? To je Karibik". To suše s ledových klidem ve tváři přejdou a Pavel ji povídá, že to musí udělat jinak "dej tam dvoustovku".

Pro jistou říkám, že to je ostrov Francie, asi to moc nevnímali, protože zděšení přešlo na jich stranu poté, co zjistili, že Svatý Martin mají v systému 2x. Výhra pro mě - bohužel jenom částečná. Ptají se zda XM nebo WL (nebo něco podobného), říkám že nevim a zda tam mají název také v angličtině (až s odstupem času mě docvaklo, že logicky to druhé, protože SXM je IATA kód letiště na holandské straně ostrova). Otáčí monitor ke mě. Je to jasné, dvě "AA" nechci (St. Maarten), to je právě část holandská, chci klasický St. Martin, tedy část francouzskou. Ještě jsem si stačil všimnout nějakého kódu 231. Každopádně se jim to podařilo dohledat, na rozdíl ode mě v Excel tabulce dostupné na webu pošty, kde logicky St. Martin vůbec nefiguruje, přestože x-krát menší sousední ostrov St. Barth ano. Že si nedokážu představit, jak by pošta na St. Barth nešla přes St. Martin (potažmo St. Maarten), asi ani zdůrazňovat nemusim..

Co následovalo? Logicky mírná sprcha - na tuto lokalitu nelze cenné psaní poslat, pouze cenný balík. Paráda, takže je to stejné, jako kdybych tam uvedl Gaudeloupe (kam to někdy do roku 2007 snad spadalo). Původně jsem měl v úmyslu to napsat do adresy, Veronika to i odsouhlasila. Ale když jsem to zjistil, tak jsem od toho zase upustil (což taky odsouhlasila). No nic to jenom malá odbočka. Operativní změna - říkám je to Francie, ta se k tomu z hlediska PSČ i hlásí, zkusme to tak. Mimo jiné na vysvětlenou - fakt jsem poslání/převodu peněz něco času věnoval, takže kromě pochopení základů bezhotovostního převodu (přes korespondenční banky) došlo i k nastudování systému PSČ ve Francii. Odtud vím, že kromě asi 4 měst musí končit na 0. Jinak se jedná o něco speciálního, POBOX nebo úplně nové oblasti. Proto opět po domluvě s Veronikou jsme PSČ změnili na 97150, jak je normální pro adresy na ostrově (opět odsouhlasila). Jak krásné, ostrov neskutečných možností :) A tím jste již v obraze, kde soudruzi z NDR udělali zmíněnou chybu na poště při vyplňování adresy na obálce..

Chvíli vzájemného povídání a ujištění, že si to (teda ne "to", ale mé krásné rovné $$$) max. udělá výlet po Evropě a dorazí zpátky (v horším případě) nebo se s tím Frantíci vypořádají a pře-pošlou na ostrov (v tom lepším případě). Jiná možnost asi není, teda ještě, že se to úplně ztratí (v nejhorším případě) a já po nějakém martiriu vyfasuji 9999 Kč, na které jsem plastovou obálku pojistil :) Upřímně řečeno bych byl nejraději za variantu druhou.. V mezičase pokládám dotazy, třeba mě zajímá, kdyby vše toto zklamalo, co to obnáší poslat cenný balík, ev. za kolik, zda se musí poslat opravdu balík nebo zda tuto obálku lze ev. prohlásit za balík. To jsem se nedozvěděl. Takže nezbývá, než veřit, že se vše zadaří.

Když už to bylo skoro celé, tak paní (teda slečna) říká "to je vše". Načež říkám, že by bylo ještě dobré to zvážit (to jsem měl opět nastudované z webu) a rád bych nějaké potvrzení, aby byl nějaký doklad. Svět by se jistě nezbořil, ale já bych byl každopádně chudší. Vše se chýlí ke konci, na obálku přistává červená samolepka, do ruky dostávám potvrzení i s podacím číslem a přichází na řadu platba. Říká si o krasných 108 Kč (teda krasné to bude, pokud obálka spatří světlo světa v Karibiku). Při platbě ji jenom mezi slovy sděluji, že ji radši ani neříkám, že od 1.1.2012 St. Martin vystoupil z EU (nebo změnil status, to je ale jedno).. Na to už nereaguje. Odcházím, pocity smíšené, ale převažuje dobro. Přeci jen se podařilo pokročit o kus dále k dosažení cíle. Na náměstí koukám na hodiny. Od odchodu na oběd necelé 2 hod..

A vo tom to je! Jména byla v zájmu ochrany osobních údaju a hlavně z důvodu, že jsem si je nepamatoval, pozměněna.

« zpět