Karibik 2012 - cesta SXM-ORY-CDG-PRG
Svatý Martin
Ještě než nastal po týdnu vlastní den D (odjezd z ráje zpátky do Evropy), tak předchozí večer jsme během posledního nákupu v US marketu potkali dvojici čechů, kteří nám prozradili tajemství ohledně posunu letu cca o 1.5 hod později. O tom jsme samozřejmě neměli ani tušení.
Na základě toho jsme mailem všechno posunuli o hodinu déle, včetně vrácení auta a příjezdu Stefana na "přebrání" vily.
Taky jedna společná i s panem domácím, zastupujícího majitele po dobu naší návštěvy. Žena pravila, že byl nejhodnější.. Na cestu zpět jsme zvolili "stejnokroj" - chlapci modrá trička, děvčata červená :) Možná to doteď nebylo přiliš patrné, ale společný prvek je "caribbean paradise 2012". Jednou vpředu, jednou vzadu.. Krásně by se zde hodila slova z filmu Slunce, seno, .. - "jen ať viděj, že na to máme", já bych to mírně upravil na "jen ať viděj, že jsme tam byli". Mimochodem trička byl povedený joke a slavila leckde úspěch :)
Ráno probíhaly na hlavní silnici výkopové práce a chvíli jsme čekali ve frontě. Abychom se tomu nyní vyhnuli, tak jsme rovnou jeli přes Grand Case. Zajížďka z této cesty k terminálu letiště (SFG) je sotva pár metrů. Přestože to bylo časově tak akorát, tak jsem neodolal a naposledy odbočil. A vyplatilo se. Stejně jako druhý den ráno (to jsem zde byl sám), tak jsme (resp. zbytek výpravy) měli štěstí a viděli mnou celý týden zmiňovaný druh zvířátka :) Už jsem se pomalu bál, že mi nevěří. Tož tedy vyhřívající ještěr(ka) na slunci u parkoviště "severního" lokálního letiště ostrova (SFG).
Svatý Martin (SXM) - Paříž (ORY)
Po vrácení auta a odbavení kufru a batohu pořád zbýval nějaký čas. Už ale ne tolik, aby se vyplatila cesta na Maho beach.
Tak jsme alespoň místo v klimatizovaném terminálu pobyli venku a "nasáli" poslední teplo zbývajících okamžiků pobytu v ráji před X hodinovou cestu do rodné vlasti..
Loučení a defacto "opuštění" ostrova pohledem na terminál a věž ŘLP před odchodem na odbavení :(
Na cestu přes atlantik byl připraven Airbus A330 registrce F-OFDF. Sice jsem se snažil, ale lepší fotografii nebylo možné vzhledem k pokročilé době, sklu a odrážejících se vnitřních světel pořídit. Tak alespoň takto.
Pro odlet byla trochu netradičně zvolena dráha 28, místo dráhy 10. S tím jsem v listopadu při objednávání letenek, resp. sedaček nepočítal.. Identické místo, pouze o 7 dní a pár hodin později. Opravdu poslední okamžiky na ostrově.
Vzdálenost do Paříže (na Orly) - 4181 mil (6730 km), doba letu o něco kratší - bez pár minut necelých 8 hod.
Chvíli po startu, před večeří a spánkem jedno kýčové foto západu slunce.
Večerníček se nekonal, přesto "Dobrou noc milé děti - Dobrou noc stýčku Fido". Za povšimnutí stojí "firemní" žluté ponožky Air Caraibes, není zima od nohou a hned se lepší spí :)
O několik hodin později a lehké snídani následovalo přistání v Paříži-Orly. Kontintální Evropa to na dohled..
Definitivní tečka za transoceánským letem, pohled na vež ŘLP, vedle stojící Boeing 757 British Airways (F-GPEK) a vzdálenější Boeing 737 Royal Air Maroc (CN-RGI).
Air Caraibes, thanks and bye, bye..