Karibik 2012 - Anguilla
Anguilla je zámořské území Velké Británie s autonomní správou - ostrov ležící severně od Svatého Martina.
Na tento ostrov jsme podnikli celodenní výlet lodí z přístavu Marigot. Prvotní informace (cena, časy, ..) jsme zjistili již při naší první návštěvě města, resp. před výšlapem na pevnost.
Plavba trvá přibližně 20 min, doprava je zajištěna kyvadlově orientačně každých 45 min. Pokud mám správné informace, tak ji provozují soukromníci s jakýmsi řízením nebo dohledem místní vlády. Takže s velkou pravděpodobností pojedete pokaždé jinou lodí. Asi Vás bude zajímat cena, ta je 20 USD / osobu (15 jízdenka, 5 taxa). To samé zpátky. Takže 40 USD na hlavu - to činí jednu z nejlevnějších atrakcí Karibiku, pokud to tak mohu nazvat..
Jistou kuriozitou je placení jízdenky. Na cestě tam se platí v Marigotu pouze departure tax a jízdenka až na lodi, chvíli před připlutím do přístavu. Zpátky je to normálně přímo v přístavu na Anguille. Ptáte se na důvod? Neznám, ale tipuji, že to bude kvůli nějakým daním. Když se nad tím člověk zamyslí, tak není až takový problém přijít na to, že platby se v obou případech dějí na území Velké Británie, resp. v jejích výsostných vodách. Pokud by to někdo věděl přesně, rád se přiučím.
Již na lodi se nás ptali co zde budeme dělat, případně toužíme vidět, zda chceme auto nebo taxik. Vše jsme odmítli, rozhodli jsme se, že ostrov přejdeme pěšky (napříč). Víceméně to samé, ale v hustší podobě nás čekalo po projití celnicí v přístavu od místních taxikářů čekajích na parkovišti před policejní stanicí na příjezd každé lodi.
Jak to bylo daleko přesně nevíme, odhadovali jsme kolem 3.5 km. První nabídka byla na 7 USD na osobu, na to jsme nereflektovali a vydali se po svých. Po několika desítkách metrů nás taxikář dojel a nabízel 15 USD pro všechny. Samozřejmě tvrdil, že cestou nic neuvidíme a nejhezčí pláž je na severu (jak jinak).
Bohužel (pro něj) nepochodil ani podruhé a odjel. Putovali jsme pěšky podle původních plánů a vůbec nám to nevadilo. Tento ostrov je naprosto placatý, takže cesta byla téměř bez převýšení. V klidu jsme se mohli kochat okolím a "nasávat" místní způsob života. Místní obyvatelé černé pleti na nás sice koukali divně (asi tam moc nechodí), ale čas od času jsme se s někým pozdravili.
Karel se někde dočetl, že pokud je v záměru stavitele postavit ještě další patro, tzn. že kouká výztuž, tak se neplatí daně :) Něco na tom asi bude, protože takových domů jsme viděli jak zde, tak na Svatém Martinu docela dost.
Kdybychom jeli taxikem, tak bych si buď vůbec nevšiml obchodu s potřebami pro svařování nebo bych ho určitě nevyfotil. A to by byla škoda. Docela mě to rozesmálo. Kdyby bylo otevřeno, určitě bych nahlédl dovnitř :)
Ale hlavně by se nám na 100% nepodařilo dostat na pláž tak jednoduše a elegantně, jak se to povedlo. Pokud by náhodou někdo někdy šel v našich stopách, tak zde je návod. Po silnici z přístavu kolem dvou pump až na křižovatku (světelnou) tvaru "T". Odbočit vpravo a po několika metrech odbočit zase vlevo na příjezdovou cestu k nějakému domu (tedy defacto pokračovaní původního směru) a pokračovat za nosem až k další silnici.
A zde jsem měli jsme štěstí. Defacto přímo z tohoto místa vede vyšlapaná cestička místní faunou a flórou přímo dolů k moři. Nelze to minout :)
Že jste správně bude vědět automaticky a pokud ne, tak cedule s upozorněním na možné Tsunami to potvrdí zcela jistě :) Zde si člověk uvědomí, že se skutečně nachází na severní zcela otevřené straně ostrova.
Nyní již zbývá posledních pár metrů k pláži.
Cíle bylo úspěšně dosaženo. Uznávám, že to je kýčové, ale je to skutečnost..
Pláž jsme prošli celou až na konec a zpátky. Někde uprostřed se koupali dva bráchové, asi dvojčata. To fakt nemělo chybu na ně koukat, jak blbnou.
Na pláži se nachází několik barů a pitný režim je potřeba v těchto zeměpisných šířkách a délkách řádně dodržovat :) Asi by těžko někdo mohl čekat něco jiného než Heineken, pořád lepší než voda.
Pirátský rum, bum. Děvčata to vzala svědomitě..
Po několika "kolech" koupání nastal pomalu čas na cestu zpátky. Asi se na nás usmálo štěstí, potkali jsme totiž i samotnou Miss Anguilla :)
Již zmíněná cesta (zkratka) začíná (při cestě zpátky do přístavu) u jednoho domu. Předpokládám, že kompresor nebo betonová pumpa (už přesně nevím co to bylo) půjde asi použít jako orietační bod ještě několik let..
O nějakou chvilku později nahoře. Je zde vidět svodidlo u silnice, které je dokonce přerušené. Takže nic se nepřelézá, zkratka se zdá být oficiální.
Až při cestě zpět jsem zaregistroval tento "zaparkovaný" zahradní traktor Craftsman. Kdy jel naposledy těžko odhadovat, ale narozdíl od jiných skvostů se zdá být poměrně zachovalý.
Po příchodu do přístavu jsme viděli i příjezd nějakých kamarádů Bob a Bobka :)
Vždy se mi líbilo (a nikdy jsem to nepochopil), jak jednodušše a čím vším jsou podložené lodě na suchu. Pokud se nepletu, tak jsem žádnou neviděl převrácenou.
Protože zbyla chvilka času před cestou lodí zpět na "domácí" ostrov Sv. Martina (v mraku v pozadí), tak jsme udělali 2 praktické testy stability uložení :)