Cesta PRG-HNL (část ICN-HNL)
Seoul Incheon (ICN) - Honolulu (HNL)
Shodou okolností opět v 19 h (místního času pochopitelně) začíná druhá půlka půlky cesty (to je taková slovní hříčka, že). Zkrátka o fous kratší segment, než z Evropy. Bezesporu nejzajímavějším okamžikem bude překročení datové linie - kdo neví co to je, tak má poslední šanci si to zjistit, o pár řádků níže bude prozrazení!
Něco málo technických údajů: Airbus A330-300, registrace HL7553, předpokládaná doba letu 8:30, po startu z dráhy 33L severně (tedy přímo na Severní Koreu) pravou zatáčkou (odhaduji až tak 150°) zpět do vnitrozemí, až nad Soul. Po chvíli mírná levá a přes Japonsko již "napřímo" směr Havajské ostrovy.
Po hodině a půl jsme opět u jídla.. Servíruje se večeře. Volíme oba stejně, maso s bramborem k tomu zcela standardně pivo a víno, houska a zákusek. Vše ok, až na tohoto lososa, který se "omylem" zabydlel na mém salátu > putoval k Evě, prý byl dobrý.. Kafe, džus, teplé ubrousky, a podobné drobnosti během všech letu vůbec nezmiňuji. Zkrátka pořádná čtyřhvězdičková letecká společnost :)
Po dobrém jídle několik hodin spánku. Probouzel jsem se střídavě, nechtělo se mi promeškat překročení již zmíněné datové linie. To je událost, která se človíčku žijícímu v Evropě opravdu každý den nenabízí. A to můžete létat jak chcete. Tímto se mi podařilo překonat i tátu, který má nalétáno za život opravdu hodně, ale datovou linii zatím nepřekročil.
Byl jsem trochu zklamán, očekával jsem pořádné echo na monitoru. Nebylo, tak jak se to pozná? Stačí najít hlavní rozdíl na displeji. Jednoduché ne? Soudruzi programátoři někde udělali drobnou chybku při počítání rozdílů souřadnic.. Nebo minimálně při následném zobrazení směru letu. Trvalo to samozřejmě okamžik - pár vteřin, ale podařilo se mi to zvěčnit. Čekání (podpořené nutnou dávkou štěstí) se vyplatilo. Z toho mám opravdu radost.
Přibližně po dni naší cesty počaté na Ruzyni, přesně 10.4.2013 v 16:15 středoevropského času jsme překročili datovou linii a omládli o celých 24 h - tedy opravdové nefalšované cestování časoprostorem (!) - a pak, že to je jenom v pohádkách.
Fotky z letadla přes okénko stojí skoro vždy za starou bačkoru, tak několik následujících alespoň z dokumentárního hlediska. Trasa letu vede přímo přes nejsevernější ostrov Kauai. S tím jsem počítal, proto máme sedačky vlevo :) - pohled z několika kilometrů výškových na Waimea Canyon, známého též jako Grand Canyon Pacifiku.
Do přistání na Honolulu zbývá posledních pár okamžiků, na cestě jsme cca 30 hod, za sebou máme přes 16.000 km. Část pacifické flotily US Navy kotvící v Pearl Harboru, Ford Island, památník USS Arizony jako na dlani.
Kdo by přesto měl pochybnosti, tak stojící letadla US Air Force dávájí jasný signál, že přistáváme skutečně na území USA :)
A následně i stroj dálkové flotily Hawaiian Airlines Airbus A330 (N388HA). Podotýkám, že přistání (10.4. cca 8:00) nastalo dříve, než odlet ze Soulu (10.4. cca 19:00). Z FELu si už mnoho nepamatuji, ale předmět Signály a soustavy ano. Tušim, že tento jev se nazývá nekauzální (vidí do budoucnosti, odezva nastane dříve než buzení), tenkrát jsem to úplně nechápal, teď už ano :)
Sen se stal skutečností - WELCOME TO HAWAII !